Základová deska

Jak jsem již naznačil, zhotovujeme si základovou desku vlastními silami. K tomu jsme se rozhodli především z finančních důvodů - odhad pro spodní stavbu na stránkách f. BAHAL pro naši malou Kleopatru je v rozmezí 140tis. - 210tis. Kč.
Reálné nabídky od kooperantů BAHALu byly ale ve více než dvojnásobné relaci :(. Ostatně jen nejdražší položky základní desky - pěnové sklo a drátkobeton nás stály více než 200tis. Kč... Bohužel jsem při sestavování rozpočtu předpokládal na spodní stavbu sumy uváděné BAHALem - a po předložení cenových nabídek kooperantů jsme se nestačili divit - na desku už prostě nezbylo a museli jsme se do ní pustit sami :)


Při vylití desky drátkobetonem se nám nepovedlo docílit požadované rovinnosti desky, která má být do +0,5cm. Jako jednu z příčin (kromě lehkého podcenění a důslednosti při měření ) vidím použití laseru místo niveláku – sice laser měří sám automaticky, ale má trochu vůli v oznámení požadované hodnoty.

Dále nás trochu obrala betonárka – ač dle projektu mělo být potřeba 22 kubíků betonu, i když jsme si objednali 24 kubíků (3 plné mixy), tak nám už v oblasti garáže celkem beton chyběl a roztahovali jsme co to šlo.

Postřehy ze stavby desky:

-     Je dobré se před stavbou desky sejít s projektantem a na setkání vzít i stavaře, se kterými chcete stavbu desky realizovat. Aby si ujasnili požadavky a důležitost (důvody) požadovaných přesných rozměrů a rovinnosti. Jinak vám budou namlouvat že není až tak třeba dodržovat potřebné rozměry/rovinnost.... Nebudu ani komentovat co jsem si v hospodě vyslechl o nutnosti rovinnosti do 5mm :)
-          Ač jsme původně mysleli, že se nám nemůže pěnové sklo do základů v žádném případě vejít, stal se opak. Nestačilo nám a k 90m3 dle projektu jsme dokupovali 5m3. Příčinou byla trošku širší základová spára oproti projektu a možná i trochu vyšší hutnění než požadováno.

-          K hutnění jsme používali techniku tzv. ježka a dvě různě těžké vibrační desky. Ježek se osvědčil velmi dobře, ale je potřeba dávat pozor na hutnění v místech s dešťovou a splaškovou kanalizací – KG trubky rády praskají. V těchto místech hutnit lehčí vibrační deskou a až při větší tloušťce skla použit těžší techniku.

-          Hutnili jsme ve vrstvách cca 20 cm pěnového skla

-          V našem případě nám projektant prý ze statických důvodů nařídil  v podstatě vylití desky na širším základu z pěnového skla – bez použití tzv. ztraceného bednění.

-          Před vylitím desky si dát velmi záležet na sestavení, správné rozměření a hlavně zafixování obvodového bednění. Velký důraz se klade na úhlopříčky.

-          BAHAL si před vylitím přeměřuje rozměry bednění. Lepší je udělat desku o trošku větší, než menší – pak by se na desku ocelová konstrukce nevešla.
-          Při vylévání betonem použít nivelák a neustále měřit výšky, roztahovat beton a hladit. Měření se nám trošku nepovedlo L

-          Sice jsme si beton nechali ještě v mixech trochu naředit, ale možná jsme mohli žádat ještě o něco víc řidší beton, aby se lépe roztékal.

-          Docela sranda je s přesným umístěním ohebných chrániček s přívodem elektro a telefonního kabelu, mají vylézt na protějších stranách příčky. Samozřejmě se nám jedna po vylití v betonu nepozorovaně hnula do prostoru příčky a museli jsme pro ni kousek betonu vybourat a chráničku posunout. Tzn. příště ještě důkladněji zafixovat k ruksorům…

-          Při následných opravách rovinnosti se drátkobeton OPRAVDU ŠPATNĚ brousí. Jde to hodně pomalu, navíc pak z betonu koukají drátky. Je nutno zahladit, ideálně přelít dostatečně silnou vrstvou potěru.

-          BAHAL požaduje, aby místa pro ocelovou konstrukci byla naprosto vodorovná, což se nám při broušení nepovedlo docílit. Zřejmě lepší je obrousit o něco více a pak přelít a srovnat potěrem.

-          Na zvýšení desky BAHAL požaduje betonovou stěrku (potěr) s parametrem 30MPa (pevnost v tlaku?). Nám se osvědčil materiál „Weber.bat potěr 30 MPa“ – pro vrstvy o tloušťkách 10-40mm, případně „Weber.floor 4160“ pro tloušťky 2-30mm. Nutno také použít penetraci – „Weber.podklad A“.

-          Protože ale Weber.bat 30MPa stojí cca 80Kč/25kg pytel a Weber.floor 4160 cca 450Kč/25kg pytel, vychází nám lépe přelít celou desku silnější vrstvu s Weber.bat 30MPa. Samozřejmě pro opravy menšího rozsahu slabou vrstvou použít Weber.floor.

-          V našem libereckém kraji je asi nejlevnější dodavatel f. IZOMAT.
-     Trochu nám zdržuje opravy to, že je materiál Weber.bat 30MPa na objednávku :(

-          Na podzim při prvním pokusu o opravu rovinnosti jsme použili sice také celkem kvalitní (rozuměj dražší) potěry, ale to jsme ještě nevěděli o požadavku na 30MPa. Ty ale nedrželi zdaleka tak dobře a přes zimu stejně vše odskákalo. I když jsme použili penetraci. Bohužel si nepamatuji typ/značku.

Pokud si ještě vzpomenu na další postřehy z budování základové desky, doplním.

I přes dosavadní problémy s rovinností a opravami zatím nelituju že jsme se do desky pustili sami, přeci jen i se všemi vícenáklady na potěr a broušení máme oproti zhotovení desky kooperanty ušetřenu značnou sumu.